Dubno

Dubno/ Dahme leží pod severními pod výběžky Dolnolužického hraničního valu na horním toku říčky Dubja/ Dahme. V ranném středověku bylo střediskem slovanského osídlení. V období německé expanze na konci 12. století zde byl vybudován strážný hrad, zřejmě na příkaz císaře Fridricha Barbarossy. V podhradí vzniklo na místě starší kupecké osady městečko, poprvé zmíněné roku 1265.

Dnešní Dubno

Města značně utrpělo během Třicetileté války, těžké ztráty byly způsobené Chorvaty v císařských službách roku 1631 a Švédy roku 1644. Po určitou dobu zde měl hlavní stan císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Nejničivější požáry postihly město v letech 1441, 1498 a 1563.
Na konci 19. století se město stalo střediskem výroby doutníků. Průkopníkem byl obchodník z Dubna Otto Unverdoben (1806-1873). Továrny zpracovávaly tabák rostoucí v okolí Dubna, Golišyna a v dalších přilehlých oblastech. Kolem roku 1900 vyrábělo ruční doutníky asi dvacet provozoven, v roce 1928 jich bylo téměř čtyřicet. Po druhé světové válce výroba ustávala, poslední továrna na doutníky ukončila výrobu roku 1968.

Osobnosti

Friedrich Wilhelm Kullrich (1821-1887), vynikající rytec, královský pruský dvorní medailér. V roce 1844 odešel za vzděláním do Berlína, v roce 1851 se vydal na studijní cestu po evropských velkoměstech. Po návratu do Berlína se vypracoval na druhého medailéra královské mincovny a roku 1852 na nejvyššího mincmistra, od počátku roku 1864 nesl titul dvorního medailéra. Po vzniku německé říše roku 1871 vytvořil orla, zvaného Kullrichadler, který byl umístěn na reversu říšských mincí.

Památky

Kostel P. Marie, hlavní městský kostel, původně románská stavba (základy pravděpodobně z roku 1141), který byl po několikerém poškození v baroku opraven (1671). Uvnitř je pozoruhodný oltář, s mosaznými svícny, pocházejícími z roku 1678

Radnice z pálených cihel byla vybudována v letech 1893-94. Z věže vysoké 47 m se nabízí pohled na město a okolí.

Ptačí věž/ Vogelturm byla původně součást Jüterborské městské brány, která při velkém požáru města roku 1563 kromě věže celá shořela. Přes 300 let se v troskách věže usazovali ptáci a dali jí tak své jméno. Při nové výstavbě radnice byla obnovena také věž

Špitální kostel a špitál je pozůstatek po karmelitánském kostele, zrušeném roku 1535. Krátce poté roku 1563 byly budovy poškozen požárem. Téměř 200 let po požáru byly klášterní budovy barokně přestavěny do dnešní podoby jako Špitální kostel a špitál.

Na Hrnčířském náměstí/ Töpfermarktu - stranou od hlavního tržiště - kdysi muselo prodávat své zboží, zejména hrnčířské, ve svých právech omezované slovanské obyvatelstvo

V hrázděném domě starém přes 200 let (postaven zřejmě 1796 jako měšťanský dům) sídlí muzeum s cennou sbírkou modrotiskových šablon, ploten na výrobu oplatek a lidových krojů.

Během masopustu, křtů, svateb a dalších rodinných slavností nesměly chybět oplatky. Podle původního receptu se vyráběly z žitné mouky, vody, rozpuštěné slaniny a trochy soli. Každá žena si do manželství brala oplatkové plotny. Tento zvyk do svého nového domova pravděpodobně přinesli Flámové ve 12. století. Oplatkové plotny včetně nejstarších známých z roku 1571 můžeme shlédnout v muzeu.
Město proslulo modrotiskem. Tato metoda úpravy textilu dovezená v 17. století z Asie se rychle uchytila v Evropě, přestože její provedení je velmi náročné. Plátno se potiskuje dřevěnými šablonami. Ochranná vrstva chrání bílý vzor před zabarvením, potom se plátno několikrát namočí v modré lázni. Ochranná vrstva se odstraní a vzor zůstane bílý. Modrotiskové šablony jsou k vidění v muzeu. 

Městské hradby ze 13. století se také nazývají Železné hradby, protože jsou postaveny především z limonitu. Na různých vrstvách hradeb jsou patrné jednotlivé stavební fáze.

Barokní zámek byl postaven v roce 1715 na místě zchátralého hradu jako vdovské sídlo vévodů Sasko-weissenfelských. Roku 1746 přešel zámek do majetku Wettinů, kteří ho využívali jen občas pro své hosty. Za napoleonských válek sloužil jako lazaret, roku 1815 připadl Prusku, které nemělo pro zámek žádné využití. Roku 1873 koupilo zámek město. Přestál neporušený druhou světovou válku. Někdejší  zámecký park byl zřízen v anglickém stylu. 

Odkazy a více

www.dahme.de  stránky města Dubna

Fotogalerie - Další informace - Tisk