Hornolužické vřesovište

Biosférická rezervace Hornolužické vřesoviště/ Oberlausitzer Heide und Teichlandschaft leží severně od Budyšína/ Bautzen mezi městy Wojerecy/ Hoyerswerda na severozápadě a Niskou/ Niesky na východě. Na severu je ohraničeno územím současných i bývalých povrchových dolů na hnědé uhlí. Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 80 - 180 m. n. m.

Hornolužické vřesoviště bylo po mnoho staletí utvářeno lidskou činností, zemědělstvím a rybníkářstvím. První doložená zpráva o zakládání rybníků pochází z roku 1248. V 15. a 16. století patřil chov ryb k nejdůležitějšímu odvětví hospodářství, značný význam si rybníkářství uchovalo dodnes. V současné době zahrnuje oblast dohromady více než 350 rybníků položených v písčitých lesích, vlhkých lukách, chudých polích, uprostřed mokřadů a vřesovišť. Toto neobyčejně rozmanité území je domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů. V oblastech, kde byla ukončena těžba hnědého uhlí, probíhají rekultivace, jejichž cílem je navrácení původní přírody i krajinného rázu.
Život lidí v oblasti Hornolužického vřesoviště je založen na zásadách trvale udržitelného rozvoje. Lidská činnost je v souladu s přírodou a umožňuje zachování rozmanité přírody a krajiny. Z tohoto důvodu bylo Hornolužického vřesoviště vyhlášeno biosférickou rezervací.
Hornolužické vřesoviště je dvojjazyčnou oblastí: v celkem 58 vesnicích žije přibližně 12 800 obyvatel lužickosrbské i německé národnosti.

Vodní toky a plochy

Hornolužickým vřesovištěm protéká Spréva, Malá Spréva, Černý Šepc/ Schwarzer Schöps a Wukrančická voda/ Weigersdorfer Fliess, kromě nich i mnohé menší potoky a strouhy.

Rozmanité prostředí kolem vodních toků a ploch: luhy, místy rychle, jinde pomalu tekoucí voda, mělčiny i hlubiny, příkré nebo ploché břehy tvoří výborné životní podmínky pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Vyskytuje se zde ledňáček říční, vydra říční, rejsec vodní, vážka motýlice lesklá, hnízdí zde pisík obecný, ve vodě žije sekavec písečný a mihule potoční. K vidění jsou rozličné vodní rostliny, například zevar vzpřímený a blatouch bahenní. Strouhy, které byly po staletí budovány k přívodu a odvodu vody do rybníků, spojují vodní plochy i zamokřená místa a umožňují šíření živočichů i rostlin.

Mělké rybníky s přirozeně porostlými břehy, mělkými zátokami a pásy rákosí, které pozvolně přecházejí do luk a lesů, jsou domovem mnoha druhů rostlin a živočichů, kteří na jiných místech již vymizely. Břehy pokrývá rákos, chmel, orobinec, zevar, šípatka a různé druhy ostřice. Hnízdí zde vodní ptáci, například potápka rudokrká, bukač velký, lžičák pestrý a další.

Rybníky a jejich okolí jsou útočištěm plazů a obojživelníků. Vyskytuje se zde například skokan ostronosý, blatnice skvrnitá, čolek obecný, z plazů ještěrka obecná a užovka obojková. Rosničky zelené a skokani krátkonozí předvádějí za letních večerů nádherný koncert. Mnoho živočichů v rybnících je činorodých při soumraku nebo v noci. Mezi ně patří vydra, tchoř, netopýr rezavý a netopýr vodní.

Rybníky jsou hospodářsky využívány. Chovají se zde kapři, líni, štiky, sumci, jeseteři a candáti, kteří jsou i dnes důležitým vývozním zbožím Hornolužického vřesoviště.

V současné době se provádí obnova vodních toků, jejichž břehy byly v minulosti upravovány štěrkem nebo betonem. Již dnes se ukazuje, že zrušení jezů nebo doplnění rybími přechody a propustěmi vede k návratu živočichů, kteří již dávno z vodních toků vymizeli.

Močály

Bažiny a močály kdysi zaujímaly převážnou část území. S rozvojem rybničního hospodářství mnoho močálů zaniklo, byly nahrazeny vodními plochami. Bažiny a močály byly odvodňovány za účelem rozšiřování zemědělských ploch nebo těžby rašeliny. Téměř naprosté zničení ekosystému močálů bylo způsobeno velkoplošným poklesem hladiny spodních vod, který nastal v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí. Ve srovnání s původní rozlohou močálů se dochovalo méně než jedna desetina.

Na okrajích rybníků, které jsou chudé na živiny, a také na některých lesních svazích se nalézají rašeliniště. Nedostatek živin a typické rašeliništní mikroklima přilákalo mnoho jedinečných druhů rostlin a živočichů. Rostou zde rašeliníky, klikva, vlochyně bahenní, suchopýr pochvatý, kyhanka sivolistá, různé druhy rosnatek a bublinatek, vřesovec čtyřřadý, mochna bahenní, plavuňka zaplavovaná. Útočiště zde nalézají také mnohé druhy hmyzu. Hnízda si v rákosí na okraji močálů buduje chřástal kropenatý, bekasina otavní a jeřáb popelavý.

Vřesoviště

Suchá vřesoviště jsou opakem bažin a mokřadů. V oblasti Hornolužického vřesoviště se tyto krajnosti nacházejí těsně vedle sebe.
Vznik vřesovišť byl ovlivněn člověkem. Využívání lesů k pastvě a těžbě dřeva, strhávání úrodných svrchních vrstev půd, které sloužily jako stelivo ve stájích nebo jako hnojivo na polích, vedlo k vyčerpání písčitých půd. Následkem toho se zde uchytily jen ostřicovité trávy, vřes, zakrslé stromy a keře. Vřesoviště sloužila také jako vojenské prostory. Výcviková činnost pravidelně ničila rostlinný pokryv terénu a zabraňovala návratu lesa.
Bez zásahu člověka by vřesoviště opět pozvolna zarostla lesem. Aby byl tento jedinečný biotop zachován, jsou vřesoviště spásána stády ovcí a koz. Za účelem vědeckých výzkumů byly do obory o rozloze 155 ha vysazeni i losi. Hnízdiště zde mají mnohé vzácné druhy ptáků: dudek chocholatý, lelek lesní, ťuhýk obecný. Vyšší teplota i bohaté zdroje potravy zde vytvářejí prostředí, které upřednostňují zmije obecná a jiní plazi.

Písečná drnoviště

V oblasti bývalých vojenských prostorů a na plochách, které byly ovlivněny těžbou uhlí, se dnes nacházejí rozsáhlé plochy drnovišť.
Na nehostinných výsypkách hlušiny z povrchových dolů se daří jen výjimečným druhům rostlin, jako je například paličkovec šedavý, kostřava ovčí, smil písečný, jestřábník chlupáček, pavinec horský a další. Mnozí brouci, motýli i plazi, kteří zde nacházejí vhodné životní prostředí, patří ke druhům ohroženým vyhynutím.

Lesy

V biosférické rezervaci nacházíme jedinečně zachovalé lesní porosty, které jsou tvořeny převážně duby a borovicemi. Rostou zde i zakrslé keřovité borovice, které se hojně vyskytují na vřesovištích. Rozsáhlé jsou porosty borůvčí. Na suchých místech a dunách najdeme borové lesy s lišejníky.
Monokulturní borové lesy, které byly vysazeny člověkem, jsou postupně přeměňovány na lesy smíšené. Lesní hospodaření je dnes zaměřeno na zajištění přirozeného vývoje lesa.

Pole, louky a pastviny

Také plochy, které jsou zemědělsky využívány, mají v biosférické rezervaci své místo. V minulém století se lidé odvrátili od tradičních zemědělských postupů. Zemědělské plochy byly sceleny a odvodněny. Malá políčka, meze a křoviska byly rozorány, aleje vykáceny. Hromady kamení, které bylo vysbíráno z polí, byly rozhrnuty. Používání herbicidů vedlo k obrovskému ústupu polních květin. Tím nastal nedostatek potravy pro hmyz a byl narušen původní bohatý ekosystém.
V minulém století se také změnil způsob obhospodařování luk. Odvodňování, hnojení i brzké kosení před uzráním semen vedly ke vzniku druhově chudých porostů. Z luk zmizely barvy květin a motýlů.
V současné době se tradiční zemědělské postupy vracejí. Na polích a lukách se nepoužívají ochranné chemické přípravky, ani umělá hnojiva. Vysévány jsou tradiční kulturní plodiny a obiloviny. V době, kdy se v lukách rodí mláďata, je zcela zastavena pastva a sečení. Cílem je obnovit původní kulturní krajinu včetně původních polních a lučních květin.
V rezervaci se nacházejí druhově bohaté louky a pastviny, mezi nimi i orchidejové louky, které vyžadují zvláštní pozornost. Na loukách, které jsou opět zamokřovány a chráněny jako luhy nachází svoji potravu čáp bílý.

Zemědělství

Zemědělské podniky i rodinné farmy podporují činnost biosférické rezervace, napomáhají k udržení rozmanité kulturní krajiny a ukazují, že ochrana přírody a udržitelné hospodaření mohou jít ruku v ruce.
Návštěvníci se mohou ubytovat na některém hospodářských dvorů a vychutnat si výrobky z místních zdrojů: mléko, ovoce, zeleninu, lesní, vřesovištní nebo květový med, džemy i šťávy a další. K dostání jsou i na pravidelných trzích, také přímo v informačním středisku rezervace.

Biosférické středisko Stróža/ Wartha

Ve vesnici Stróža má své sídlo vedení rezervace. Zde se připravují odborné podklady, ze kterých vychází ochrana přírody i usměrňování lidské činnosti v rezervaci. Díky řadě projektů a dalších opatření se daří zlepšovat životní podmínky rostlin a živočichů.
Návštěvníci zde mohou získat informace týkající se biosférické rezervace, nachází se tu i dobře vybavená knihovna.
Biosférické středisko Stróža nabízí i bohatý program výletů, pracovních táborů a seminářů pro děti, mládež i dospělé.

Naučné stezky seznamují s přírodními hodnotami i historií krajiny, za zmínku stojí například naučná stezka Rybníky v Guttau a jezero Olbasee/ Naturlehrpfad Guttauer Teiche und Olbasee nebo Historie krajiny Krjebja - Nowa Wjes - Mikow/ Naturerlebnispfad Kreba - Neudorf - Mücka.
Oblastí vede množství stezek pro pěší i cyklisty. Napříč oblastí vede Žabí cyklistická stezka/ Froschradweg a Sprévská stezka/ Spreeradweg.

Biosférické středisko Stróža/ Wartha
Dorfstrasse 29
02694 Guttau - místní část Wartha
tel: 035932/365-0

Odkazy a více

www.biosphaerenreservat-oberlausitz.de Biosférické středisko Stróža

Fotogalerie - Další informace - Tisk