Blatská kuchyně
Zážitek z Blat by nebyl úplný, pokud byste vynechali blatské nakládané okurky: s česnekem, křenem nebo různými bylinami. Jsou nabízeny ve stáncích u lodních přístavů, často i v obchodech nebo hospodách. Koupit lze i nakládanou dýni a v jarních měsících (v květnu) chřest. Okurkám, dýni, křenu, chřestu a vůbec zelenině se na nivní půdě Blat velice dobře daří.
Typické jídlo Blat jsou brambory na loupačku s tvarohem, omaštěné lněným olejem. Do tvarohu okořeněného cibulí a bylinkami se udělá dolík, do něho se nalije lněný olej a v něm se namáčí oloupaný brambor. Bez lněného oleje je kuchyně Blat nemyslitelná, vždyť len roste přímo před domovními dveřmi.
Za studena lisovaný olej, který si zachovává veškeré přírodní účinné látky, v bio-jakosti vyrábí Gerd Balašk, www.burgerleinoel.de. Provozovnu s prodejnou naleznete v Borkowech poblíž Severního kanálu a Wokolneje šoseje. Olej lze koupit i v obchodech v Chotěbuzi a také každou sobotu na trhu u Mikuláškého (Německého) kostela v Chotěbuzi.
Skanzen na Lědach/ Lehde
Otevřen byl v roce 1957. Do skanzenu byly přeneseny původní vesnické domy z oblasti Blat, ukázky lidové architektury Lužických Srbů. Nejstarší stavbou je dům s chlévem z roku 1800. Skanzen pořádá i řadu akcí během roku.
Kostel v Tšupci/ Straupitz
Mohutný a zdaleka viditelný klasicistní kostel se dvěma věžemi z let 1828-32 vystavěn podle plánů K. F. Schinkela.
kostel v Tšupci
Větrný mlýn v Tšupci/ Straupitz
Původní mlýn na tomto místě byl postaven již před 350 lety, kamenná stavba pochází z roku 1810. Mlýn sloužil až do roku 1964, mlelo se tu obilí, tlačil olej a řezalo dřevo (młyn trajdowy, wólejowy, rězakowy). V 90. letech proběhla obnova a péči o mlýn převzalo Mlýnské sdružení. Členové sdružení nejen mlýn udržují, ale také předvádějí lisování lněného oleje, který si pak návštěvníci mohou vzít s sebou. V sezóně je mlýn hojně navštěvovanou turistickou atrakcí.
otevřeno:
út - pá 9- 18
so-ne: 10 -17
Lubnjow
Barokní kostel sv. Mikuláše je jednolodní stavba z roku 1714. Klasicistní zámek pochází z let 1817-20. Od 8. století je doloženo slovanské osídlení, k poněmčení došlo až ve druhé polovině 19. století. V roce 1716 zde evangelický farář Jan. B. Hauptman vydal dolnolužickou gramatiku.
kostel v Lubnjowě
Lubin
Leží na hranici Horních a Dolních Blat v místě, kde se ramena Sprévy spojují a zase rozdělují. V tomto místě byl přechod přes Sprévu. Město bylo silně poškozeno na konci 2. světové války. Na náměstí stojí kostel sv. Mikuláše, pozdně gotická cihlová halová stavba. V zámku s renesančním štítem je muzeum.
Na počátku 19. století bylo město i okolí téměř zcela lužickosrbské, již v polovině 19. století došlo k poněmčení. Až do roku 2007 se město hlásilo k dvojjazyčné lužickosrbsko-německé oblasti. V roce 2007 byly dvojjazyčné nápisy nahrazeny pouze německými.
kostel v Lubině
Kšušwické hory
Mírně zvlněná krajina se rozkládá západně od Dolních Blat poblíž vsi Kšušwica. Z rozhledny postavené na nejvyšším vrchu (Wehlaberg 144 m. n. m.) je nádherný rozhled na všechny strany. Severním směrem se nabízí úchvatný pohled na "moře lesů" dosahujících až k obzoru.
moře lesů - Kšušwické hory
Nepřehlédnutelná kopule vyčnívající vysoko nad krajinu v západním směru jsou Tropické ostrovy. Původně se zde měly vyrábět vzducholodě, po zkrachování projektu byla obrovská hala přeměněna na "tropický ostrov" s mořem, palmami a plážemi. Kolik energie spotřebuje tato kratochvíle, aby se podnebí uvnitř podobalo tropickému, raději vůbec nepočítat.
