Dolní Podubovčí

Zvlněná, kopcovitá krajina Dolní Podubovčí/ Dahme-Heidessen se rozkládá na na severozápadě Dolní Lužice. Vyznačuje se soustavou jezer, která jsou převážně napájena říčkou Dubowkou a jejími přítoky. Další přihlehlá jezera byla později propojena strouhami. Mezi nimi se nacházejí rašeliniště, mokřady a podmáčené louky, na výše položených, suchých a písčitých stanovištích souvislé borové a dubové lesy, místy vřesoviště a stepi.

Na několika místech, především severně od Storkowa, vystupují na povrch slané vody. Vyvěrají z hlubokých podzemních vrstev, které vznikly před mnoha miliony let po vysušení moře. Rostliny a zvířata, která toto prostředí vyhledávají, jsou zde vzácnostmi, se kterými se jinak setkáváme ve vzdálených přímořských územích.

Pro rozlehlé mokré až bažinaté sníženiny v krajině dolní Dubowky i dalších místech se vžil název luch. Pochází se slovanského slova luh/ lug. Luchy se tvořily po skončení doby ledové v údolích pratoků. Stoupající hladina spodní vody vedla ke vzniku rašelinišť, jejichž hloubka většinou nepřesáhnula dva metry. Na rozdíl od jiných mokřadů (slatin) nejsou luchy odvodňovány žádným přirozeným vodním tokem. Po umělém vysušení jsou dnes většinou součástí zemědělské krajiny, využívány jsou jako louky a pastviny.

Dolní Podubovčí je výjimečné také výskytem divokých růží. Vyskytuje se zde 13 druhů, mezi nejvzácnější patří růže malokvětá (rosa micrantha).

Vzhledem k nedaleké vzdálenosti od Berlína se Dolní Podubovčí na počátku 20. století stalo vyhledávaným rekreačním cílem pro obyvatele tohoto velkoměsta.

Vývoj přírody a krajiny

Doby ledové zanechaly nejen nánosy kamení a štěrku (morény), početná jezera a mokřady, ale také silné vrstvy písku v praúdolích řek. Erozní pochody i působení větrů, které navály písky a vytvořily duny, daly vzniknout členitému, zvlněnému a kopcovitému tvaru krajiny.

Dolní Podubovčí bylo osídleno již v době kamenné. Slované, jejichž stopy jsou doloženy od 6. stolet n. l., založili vsi ve tvaru okrouhlic. Do dnešní doby se zřetelně zachovaly například v Streganzi, Pätzu nebo Prierosu. První osídlení byla zakládána u vody, zdroje obživy; rybářství si dodnes zachovalo značný význam.

Od 12. století docházelo k německé kolonizaci. Byly zřízeny hrady Storkow a Teupitz, po vymýcení lesů byly zakládány další vsi, bylo rozvíjeno zemědělství. Zvláštní význam měl v té době Storkow, jeden z nejstarších hradů v Dolní Lužici, odkud byla řízena další německá kolonizace. Německé obyvatelstvo přicházelo především ze Saska a Durynska. V té době byla odsud založena například města Bezkow, Friedland nebo Luboraz.

Pozdější německé dosídlení za pruského císaře Bedřicha II. Velkého v 18. století, především obyvatelstvem z Falce, zanechalo jména jako Philadelphia a Nový Boston, vesnice v bažinaté krajině severně od Storkowa. V té době bylo výrazně podporováno vysazování moruší a chov bource morušového. Na mnoha místech dodnes moruše rostou. V dalším období se rozvinulo cihlářství, které dopomohlo k rozmachu oblasti.

Storkowským kanálem založeným roku 1746 bylo zajištěno spojení s dalšími jezery. Kanál původně sloužil dopravě dřeva (vorařství), zatímco dnes je oblíbeným tokem pro výlety na lodích. Jako součást kanálu bylo postaveno také Kummersdorfské stavědlo. Železniční most z roku 1855 přes Ziegelgraben, kanál spojující jezera Schulzensee a Moddersee, je dnes technickou památkou.

 Jezera

V krajině Dolní Dubowky se vyskytuje více než 100 jezer. Téměř 1000 hektarů vodních ploch patří k přírodní chráněné oblasti Gross Schauen, která se sestává z jezer Schaplowsee, Groß Schauener See, Groß Wochowsee, Selchower See, Schweriner See, Bugker See a dalších menších jezer.

Rákosiny, které obklopují jezera, poskytují domov plachým druhům zvířat jako jeřáb, bukač nebo vydra. Poslední oblasti výskytu vydry jsou přísně chráněny.

Žije zde také například užovka obojková, skokan ostronosý, kuňka obecná nebo vážka šídlo luční.

Jedinečný pohled na jezera, pruhy rákosí, lesy a louky nabízí vyhlídková věž v Selchowě.

 Řeka Dubowka, strouhy

Převážnou část jezer napájí řeka Dubowka, která pramení v severozápadních výběžcích Dolnolužického hraničního valu. Meandry, které vytváří, jsou významnou oblastí pro tření mnoha druhů ryb. Domov zde mají například ledňáček nebo vzácněji i vydra říční

Prostředí vodních toků vyhledává ryba koruška evropská. Vhodné životní podmínky, především strouhy a příkopy v přírodním stavu, jsou udržovány v oblasti Stintgraben severně od Klein Körisu.

 Lesy

Typickým stromem vlhkých stanovišť je olše. Ve vlhkém prostředí vzácně roste plavuň pučivá, dále např. hruštice jednostranná.

Suchá stanoviště pokrývají lesy borovic, které v přirozeném prostředí rostou současně s duby. Rozsáhlý zachovalý borovo-dubový les s názvem Dubrow se nachází severně od řetězce jezer Schmölde See a Hölzerner See. Ochranu požívají také přirozené lesy borovice s lišejníkem.

Dříve velmi častou houbou borovicových lesů byla liška obecná. V dubových lesích, kde se vyskytují staré stromy, nachází vhodné podmínky roháč obecný a tesařík pižmový.

Ve prosvětlených lesích roste bělozářka liliovitá a jalovec. Také žluťáska řešetlákového nalezneme ve světlých lesích a na lesních okrajích, vzácněji na loukách a v zahradách.

Močály

Močály se vyznačují typickým světem rostlin rašeliníků, suchopýru a klikvy. Především mezi porosty rašeliníků je rozšířen ploník tuhý.

Středně úživné a zásadité mokřady obývají bublinaty: bublinatka prostřední, bublinatka menší  a bublinatka obecná.

 Vlhké louky a pastviny

V důsledku dřívějšího šetrného využívání se louky a pastviny staly domovem vzácných druhů rostlin, mezi nimi i vstavačů, roste zde například prstnatec májový. Stanoviště těchto rostlin jsou stále vzácnější. Kosené louky v jarních měsících zaujmou záplavou pestrobarevných lučních květin, mezi nimi vyniká červeně kvetoucí kohoutek luční. Květy tužebníku jilmového byly používány k dochucení piva, vína a medoviny.

Místa, na kterých roste pryšec chvojka, vyhledává lišaj pryšcový.

Slaná luka

Výjimečným stanovištím, na kterých štěrbinami vystupují solné vody až na povrch země, se přizpůsobily některé druhy rostlin, například bařička přímořská, sítina Gerardova a sivěnka přímořská.

Duny, stepi, vřesoviště

Jedná se často o suchá písčitá stanoviště, na kterých po vykácení lesa probíhala pastva. Kromě vřesu zde často roste i jalovec. Vyskytují se zde teplomilná zvířata a rostliny.

Chroust mlynařík, který toto životní prostředí vyhledává, je symbolem této přírodní chráněné oblasti.

Žijí zde také například užovka hladká nebo ještěrka obecná. Vřetenušku obecnou je možno pozorovat především v červenci a srpnu na teplých suchých místech na společenstvech suchých travin s vápenatým podložím.

Vyskytují se zde lišaj pryšcový a trávničky.

Turistiská zařízení 

Tourist-Information Storkow (Mark)

Burg Storkow

Schloßstraße 6

15859  Storkow (Mark)

Tel.: +49 33678/ 731 08

Fax: +49 33678/ 732 29

E-Mail: tourismus@storkow.de

Internet: www.storkow.de

Naturpark Dahme-Heideseen

Schloßstr. 6

15859  Storkow

Tel.: +49 33678/ 442838

E-Mail: besucherzentrum@storkow.de

Internet: www.storkow.de

Fischereimuseum

c/o Fischerei Köllnitz e.G.

Hauptstr. 19

15859  Storkow, OT Groß Schauen

Tel.: +49 33678/ 620 06

Informationszentrum für Naturkunde, Ökologie und Umweltschutz

Biogarten Prieros

Mühlendamm 14

15754  Heidesee, OT Prieros

Tel.: +49 33768/ 501 30

E-Mail: biogarten@vgsdahme-spreewald.de

Internet: www.biogartenprieros.de

Naturpark Dahme-Heideseen

Naturparkverwaltung im Naturschutzzentrum Prieros

Arnold-Breithor-Str. 8

15754  Heideseen, OT Prieros

Tel.: +49 33768/ 969 -0

Fax: +49 33768/ 969 -10

E-Mail: np-dahme-heideseen@lugv.brandenburg.de

Internet: www.mugv.brandenburg.de/cms/detail.php/lbm1.c.323686.de

Odkazy a více

přírodní chráněná oblast Dolní Podubovčí

Fotogalerie - Další informace - Tisk